Přestože
Lachlamy nepředvedly ani polovinu toho co umí, podařilo se jim nad
SK Meteor zvítězit ...
Zápas to rozhodně nebyl z nejvyřadenějších. Sešli jsme se, jako tomu již tradičně bývá v posledních zápasech, v sestavě těsně nad možnostmi sehrání. Tentokrát na vině nebyla marodka, ale spíše studijní povinnosti některých hráček. S tím se nedá nic dělat, i tak jsme si se soupeřkami, které doposud nemají na svém kontě žádnou výhru (nepočítám-li kontumační výhru), měli poradit mnohem lépe.
Úvod do zápasu nám nevyšel podle představ, osobní obrana od 1/2 hřiště nefungovala v našem podání dobře. Špatné nabírání hráček a přistupování k hráčkám s míčem v našem pojetí netrápilo soupeřky natolik, aby se nedokázaly prosadit střelbou (no někdy spíš vrhy) ze střední vzdálenosti, ale i pod košem. My naopak v útoku jsme si nedokázali vyhovět, nehráli jsme kolektivně, nebojovali jedna za druhou. Nepřipravenou střelbu bez doskoku střídal zbytečný nájezd do 3 hráček. Doskoky jsme prakticky neměli a tak jsme mohli po první čtvrtně být rádi za 4 úspěšné koše ze hry.
Změna je život a tak jsme chvíli zkusili bránit zónově, a to zejména z toho důvodu, že soupěřky doposud nevystřely z dlouhé vzdálenosti. Bohužel ani zónová obrana neměla v našem podání dlouhého trvání. V druhé čtvrtině jsme nezachytili nástup a z 3 bodového vedení bylo 7 bodová ztráta. Následnou změnou do presingové osobní obrany jsme se konečně dostali do provozní teploty a postupně začali s nepříznivým stavem něco dělat. Ještě do konce druhé čtvrtiny se nám podařilo skóre vyrovnat a třetí čtvrtina byla již naše.
Za 3.čtvrtinu jsme soupeřkám dovolili dát pouze 2 body a to bylo základem pro uklidnění naší hry. Konečně jsme se začali prosazovat rychlejším přechodem do protiútoku a dařila se i střelba.
Závěrečná čtvrtina byla již jen o dohrání, ale soupeřky nedaly svou kůži levně a vzedmuly se k závěrečnému náporu. Konečně se nám podařil jeden signál a sice aut na Šárku. Pokud dobře počítám, celkem jsme zahráli 2? Chytrej skončil faulem a aut na Šárku pěknou trojkou. Škoda, proti takovémuto soupeři by se zrovna natrénování signálů hodilo.
Závěrečná pochvala? Dnes to vezmu rychle! Pochvalu zasloužím já, že jsem přišel nejen včas, ale jako první :-). Taky bych rád pochválil Báru, za její bojovnost a přehled ve hře, krásné finální přihrávky, ale až od druhé čtvrtiny, za tu první bych jí "zabil". Ditka taky pěkně bojovala s výškovou převahou a i přesto, že jí ke konci zápasu hrozilo vyfaulování, nebála se a hrála naplno až do konce. Na druhou stranu jí musím vytknout pár případů nebraní na záda. Budeme muset na tom ještě zapracovat a to tak, že důsledně. A také bych pochválil všechny za hru bez diskusí s rozhodčími a za ten poslední signál, který mě alespoň trochu uklidnil po tom včerejším rozčarovaném večeru.
Gratuluji k vítězství a zároveň přeji lepší zápasy.
Zveřejněno 13.02.2008 uživatelem
musila